Rod Havlátko pochází z vesnice Kluky na Písecku. Nejstarší záznam k tomuto jménu je v urbáři z roku 1627 za Jana Kořenského z Terešova. Je to v seznamu plateb jako úrok svatojiřský, seznam roboty při senoseči a platby slepicí. Havlátko je zde uveden ale bez křestního jména.  V Berní rule z r 1654 je pak uveden grunt Havlátkovský, o velikosti 40 strychů, ale pustý. Nacházel se v místě dnešního čp. 10 /při sčítání 1921 rodina Votavů, dnes Louženská Písek/. Nový hospodář pak byl na konci 17. století Martin Zborník, který celý grunt obnovil. Dále pokračovaly 3 generace "Brada", potom Tomáš Lid a Martin Lejčar, kteří používali i jméno po gruntu. Skuteční nositelé tohoto jména se sem již nevrátili.

Nejstarší dohledaný předek Matěj žil před rokem 1685 na čp 17 /při sčítání 1921 rodina Velků, dnes Vitujů/ Gruntovní kniha uvádí v roce 1710: "na tomtu gruntu postavil maštal a stodolu již zemřelí Matěj Polívka, jehož syn je Havlátko v Klucích" V tu dobu žil v Klukách Šimon Havlátko /od r 1706/ na gruntě Jílovským čp 35 /při sčítání 1921 rodina Bicanů, dnes Kudrličková Hana/.  Přišel z Chřešťovic, kde byl pod jménem Polívka - skutečné jméno po otci. V Klukách pak začal používat jméno Havlátko. Synové tohoto Šimona se pak vraceli jako podruzi - Matěj, Vavřinec na čp 3. Dále žili na čp 22, které v roce 1741 koupil Tomáš /podruh z Temešváru/ od Josefa Krekundy. Od r 1775 zde žil jeho syn Vojtěch, jehož rodina v roce 1796 vymřela. Pak krátce Bartoloměj, který ji pronajal Václavu Pekárkovi z Chřešťovic výměnou za čp. 20 v Chřešťovicích. V roce 1817 ji prodal Josefu Maňákovi.

V matrikách Fú Horní Záhoří, kam se v té době zapisovalo z celého okolí, jsem dohledala nejstarší zápis z roku 1660 - narození Řehoře /syna Matěje/. Ještě narození dalšího syna Petra v r 1666 se dohledá v těchto matrikách. Další děti v matrikách nejsou zapsány. Je možno je doložit pouze z ostatních zápisů - svatby a úmrtí. U Matěje se podařilo najít 4 děti - Řehoř, Petr, Jiří, Anna.

Syn Jiří se dostal do Chřešťovic na čp. 28, kde otec Matěj 23.3.1703 zemřel. Řehoř žil v Údraži. Petr zběhl na vojnu a až do r 1734 je v SP zapisován jako voják /asi tam padl/. Anna /asi nejstarší/ se v roce 1673 provdala za Jakuba Jánskýho ze Březí a jejich potomci se pak několikrát objevují v širším rodokmenu "Havlátko". 

Jiří v Chřešťovicích hospodařil na čp 28 od r 1692 a pustou chalupu opravil. V roce 1716 odešel na novou chalupu do Slavětic, kde byl do r. 1717. Vrátil se, pak byl v Dobešicích a také na flusárně ve Strouze /Dobešice/. Měl 6 dětí - 4 se dožily dospělosti. Jediný syn Šimon odešel v roce 1730 na vojnu a nevrátil se. Své potomky do dnešní doby nemá, ale rodina, která přišla do Slavětic po měm používala jeho jméno - po chalupě. Tam jsou potomci do dnešní doby - větev Slavětická.

 

Šimon v r 1701 /po svatbě/  až 1705 hospodařil v Chřešťovicích na čp. 24, pak byl v Kloukách a v Dobešicích. Měl 6 dětí, 4 synové založili rodiny, ale do dnešní doby přežili Havlátkové pouze jako potomci syna Tomáše, kteří se pak rozdělují na větev Údražskou a Chřešťovickou. I po Šimonovi /z gruntu Jílovského/ používal toto jméno následující hospodář - Menšík Bartoloměj z Novosed, objevuje se i na začátku 19. století, kdy již Havlátkovi z naší linie v Klukách nebyli.

 

odkaz na kompletní rodokmen:

 

www.myheritage.cz/site-family-tree-22357671/rodokmen-rodiny-havlatkovy?familyTreeID=7